Základní škola Brno,

nám. Míru 3

Fyzika 9.A

Vyučující: Daniela Čechová

F 9.A  týden 15.6. – 19.6.

Přečti si z učebnice strany 138 – 148

Zapiš do sešitu a zapamatuj si

                                                      Jaderný reaktor

Je zařízení k výrobě elektřiny

Aktivní zóna je část reaktoru, ve které probíhá řetězová reakce. Je umístěna v tlakové nádobě. Neutrony se zpomalují v moderátoru. K ovládání reaktoru slouží regulační tyče, které pohlcují přebytečné neutrony. Havarijní tyče řetězovou reakci zastaví. Uvolněnou energii využíváme k výrobě elektrické energie a tepla. Horká voda koluje uzavřeným primárním okruhem a odevzdává část své vnitřní energie v parogenerátoru, odkud je pára vedena na turbíny ( prohlédni si obrázek 8.8 str.139).

Přečti si o jaderné energetice a ochraně před zářením a vyhledej si i další zajímavosti na internetu.

V týdnu 22.6. – 29.6. si vše zopakujte a nezapomeňte přinést a odevzdat sešit z fyziky společně s učebnicí.

 

 

F 9.A  týden 8.6. – 12.6.

Přečti si v učebnici str. 133 – 138

Zapiš do sešitu a nauč se

                                                  Jaderné reakce

Nastávají při srážce atomových jader.

Elektrony a atomová jádra jsou v atomu vázány elektrickými silami. Nukleony jsou vázány v atomovém jádře milionkrát většími jadernými silami. Při reakcích dojde k uvolnění energie

( proslulá Einsteinova rovnice – opiš rovnici ze str. 134 )

  1. Jaderná reakce  -  radioaktivní přeměna jader  - přeměna dusíku v kyslík  ( opiš rovnici ze str.133 )
  2. Jaderná reakce  -  štěpení  - těžké atomové jádro se rozdělí na dvě lehčí za současného uvolnění dalších tří neutronů. Štěpný materiál je látka, ve které dochází k štěpení jader při řetězové reakci ( viz. Obr.8.5 str.136 ) např. uran 235, plutonium 239.  Kritická velikost je určitý objem štěpné látky, při kterém dochází k jadernému výbuchu.
  3. Jaderná reakce  -  slučování  - jadernou energii je možno uvolňovat slučováním jader vodíku (těžkého a supertěžkého ). Nejde o řetězovou, ale termojadernou reakci při vysokých teplotách.

K úplnému uvolnění energie dochází při reakcích mezi částicemi a antičásticemi  -  antičástice je dvojník částice s opačným elektrickým nábojem.

V týdnu 22.6. – 26.6. budete podle rozpisu odevzdávat učebnice. Společně s učebnicemi přinesete a odevzdáte také sešit do fyziky se splněnými zadávanými úkoly.

F 9.A  týden 1.6. – 5.6.

Práci nezadávám, připravujte se k přijímačkám, ať vám dobře dopadnou – držím palce

  týden 25.5. – 29.5.

Přečti si strany 128 – 133

Zapiš do sešitu a nauč se

                                                    Radioaktivita

Je schopnost některých látek samovolně vyzařovat neviditelné pronikavé záření. Při radioaktivním vyzařování se atomová jádra přeměňují na jádra jiná.

Radionuklidy jsou látky s radioaktivními jádry, samovolně se přeměňují na nuklidy jiné.

  1. Záření alfa – je tvořeno atomy helia, pohlcuje je list papíru, nebezpečné je vdechnutí nebo pozření
  2. Záření beta – je tvořeno záporně nabitými elektrony nebo kladně nabitými částicemi – nazýváme je pozitrony. Je pronikavější, pohlcuje se tenkým hliníkovým plechem
  3. Záření gama – je krátkovlnné elektromagnetické záření, podobné záření rentgenovému. Lze je pohltit vrstvou olova
  4. Záření neutronové – tvoří proud letících neutronů. Je nejpronikavější, chrání před ním silná vrstva vody nebo betonu

 

Poločas přeměny ( rozpadu )

Je doba, za kterou se přemění polovina z celkového počtu jader v daném množství radionuklidu – např. radon 3,8 dne, radium 1620 roků, uran 238 dokonce 4,5 miliardy let

                                                Využití jaderného záření

  1. Metoda značených prvků – koloběh látek v organizmech a přírodě
  2. Radiouhlíková metoda – určování stáří organických látek a hornin
  3. Diagnostika v lékařství – ozařování, sterilizace předmětů, hubení choroboplodných zárodků
  4. Defektoskopie – měření a kontrola kvality výrobků
  5. Zdroj jaderných elektrických baterií např. v kosmu

F 9.A  týden  18.5. – 22.5.

Pročíst v učebnici str. 126 – 127

Zapsat do sešitu a naučit se

                                                              Atomová jádra

Protonové číslo udává počet protonů v jádře a pořadí v periodické tabulce

Protony a neutrony tvoří nukleony

Nukleonové číslo udává počet nukleonů v jádře

Nuklidy mají stejné protonové i nukleonové číslo

Izotopy mají stejné protonové, různé nukleonové číslo

( dobrovolně zakreslit a zapsat ze str.127 obrázky vodík, deuterium, tritium, uhlík 12 , uhlík14)

Zodpovědět otázky 1 – 8 str.128 

                                                         

F 9.A  týden  11.5. – 15.5.

Zopakovat co už víme o atomech str. 124 – 125

Zapsat do sešitu

                                  Atomy

Obal – elektrony, záporný elektrický náboj

Jádro – protony, kladný elektrický náboj a neutrony bez elektrického náboje

Atomové jádro je stotisíckrát menší rozměrově než atomový obal, ale je v něm soustředěna téměř celá hmotnost atomu

Neutrální atom má stejný počet elektronů v obalu jako protonů v jádře ( izotopy se liší počtem neutronů )

                                  Vznik iontu

Přijetím nebo odtržením elektronu z obalu ( počet protonů v jádře se nikdy nemění)

Záporný iont vznikne přijetím elektronu do obalu (převažuje záporný náboj)

Kladný iont vznikne odtržením elektronu z obalu (převažuje kladný náboj)

Fyzika 4.5. - 7.5.

Přečti si pro zopakování z učebnice str. 115-123. Napiš do sešitu odpovědi na cv. 1 a) b), 2 ze str. 116.

Doplň si do sešitu zápis za lupu a nauč se:

Mikroskop

- tvoří 2 spojky - okulá r (větší f) a objektiv (menší f)

- zvětší až 1000krát

Dalekohled

-- přibližuje vzdálené předměty

1) Keplerův - 2 spojky - okulár (větší f) a objektiv (menší f)

                 - obraz převrácený

2) Galileův - okulár rozptylka (menší f) a objektiv spojka (větší f)

                 - obraz vzpřímený

Fyzika až do 30. 4.

Pročíst si a zapsat zajímavosti z článku "Naše galaxie" a "Kosmonautika".

Začíst si připomínat, čemu jste se ve fyzice naučili do str. 184.

 

Fyzika až do 14. 4.

Samostatně pročítat a vypisovat do sešitu kapitolu Země a vesmír - od str. 150 do str. 166 - vypsat názvy kapitol, ke každé to podstatné + obrázky